tlapka: Zajímavý článek. :) Já Silvestr ani jak neřeším, akorát je mi hrozně líto psů, protože i ti naši se hrozně bojí. Kdyby to bylo aspoň ten jeden den, ale letos tady lidi bouchali už půlky prosince každý den a prakticky celý den... takže o Vánocích už jsme je nemohli pomalu vyhnat ani na zahradu, aby se vyčurali. :/ Po dvou takových týdnech už se dá slavit jen to, že to snad končí. *smich*
tomaszeman: Moc děkuji za reakci, jsem rád že se můžu podělit... Co se týká děobuchů a světlic, lidé vždy a všude oslavy spojené s veselím doprovázeli vytvářením ohlušujících zvuků a různých impozantních efektů, které většinou souvisely s ohněm. Znají to snad všehny společnosti a mylím že by se dalo mluvit o kulturní univerzálii. Sám se musím přiznat, že opravdu pěkně provedený ohňostroj mě jistým způsobem fascinuje. Naprosto však s vámi souhlasím, že "vítání" nového roku již měsíc dopředu, je přinejmenším patetické a souvisí s mnou zmíněným povyšováním tohoto svátku nad jiné bez zjevné hlubší příčiny. Navíc v prostředí tradičně křesťanském, kdy vánoce jsou svátkky spíše meditativního charakteru je toto období necitelně narušováno. Nejsem žádný pravověrný křeťan, nicméně jsem v této tradici socializován a všude mě obklopuje, nevidím proto důvod nenechat se atmosférou křesťanských vánoc unést - mimochodem i v předkřesťanském světě bylo toto obobí jako zimní slunovrat spojeno s nadějí a návratem božského věku.
A co na to náš pes? Ten je rodilý Andlusan a do svých pěti let žil se mnou střídavě v Andalusii a Valencii, kde dělobuchy jsou neodmyslitelnou součástí každého z četných svátků,takže co mě jde už značně na nervy, můj pes naštěstí snáší s naprostým apatickým klidem - no zkrátka jde jen o zvyk *smich*, asi je v přijetí globalizace dál jak já...*smích*